Thompson M1
Samopal Thompson vyvinul generál John. T. Thompson. Ten se snažil ještě v průběhu první světové války sestrojit lehce ovladatelnou, rychlopalnou ruční zbraň, pomocí které by útočící pěchota byla schopna doslova smést obránce nepřátelských zákopů. Pro podobný účel byl krátce před Thompsonem vyvinut BAR M1918A2, nicméně ten se ukázal být pro daný účel příliš těžký a neohrabaný. Jak by si v zákopové válce vedl samopal Thompson se už nedozvíme, neboť první prototyp dorazil do Evropy až dva dny po skončení konfliktu.
Konstrukce
Poprvé byl vyroben v roce 1921, ovšem US Army nějak zvlášť neoslnil. Zaveden do výzbroje USMC byl až v roce 1928 po menších úpravách, které snížili kadenci jako Thompson M1928. Měl přední pistolovou rukojeť a bubnový zásobník na 50 nábojů. V roce 1942 bylo nutné v rámci úspory důležitých materiálů a zefektivnění výroby zjednodušit konstrukci. Výsledkem byl Thompson M1 s dynamickým závěrem, později i s pevným zápalníkem Thompson M1A1. Viditelným rozdílem je napínací páka závěru - u prvního modelu nahoře, u dalších na pravé straně zbraně. Přestaly se používat i bubnové zásobníky (údajně z důvodu hlučnosti - při nočních hlídkách v něm chřestily náboje) a byly nahrazeny zásobníky klasického tvaru na 20, případně 30 nábojů.
Zbraň byla mezi vojáky oblíbená - byla spolehlivá, střílela již zmiňovaným nábojem .45 ACP a při troše tréninku se s ní dalo střílet od boku s překvapivou přesností. Obzvláště populární byla v Tichomoří. V džungli docházelo k většině bojových střetnutí na krátké vzdálenosti a pro tyto případy byl lehce ovladatený samopal naprosto ideální. Kadence byla zhruba 700 ran/min. Samozřejmě samopal měl i své nedostatky. Byl těžký, přesnost střelby se znatelně snižovala už od 46 metrů a pistolový náboj .45 ACP postrádal průrazný účinek. Ve výzbroji se v omezených počtech vyskytoval ještě ve Vietnamské válce.
Bojové nasazení
Zřejmě jako první použila samopal povstalecká irská republikánská armáda během posledních měsíců Irské války o nezávislost v roce 1921. Skutečný věhlas však zbraň získala až v rukou kriminálních živlů za prohibice ve třicátých letech. Obrázek gangstera z Chicaga by bez něj nebyl úplný a Hollywoodské filmy dokázaly mýtus řádně přiživit.
Do služby armády USA vstoupil Thompson v roce 1938. V roce 1942 byl u armádní verze zjednodušen a zefektivněn proces výroby a zbraň přišla o svůj charakteristický bubnový zásobník ve prospěch praktičtějšího a spolehlivějšího klasického tvaru. Tato verze dostala označení jako Thompson M1. Na frontě byl samopal přednostně přidělován zvědům, poddůstojníkům, osádkám tanků. Byl oblíben mezi příslušníky britských commandos, jakož i mezi americkými výsadkáři a rangery. Obzvlášť užitečný se ukázal být také v bojích v husté městské zástavbě, kde vynikla jeho vysoká kadence a zastavovací účinek, jaký měl na nepřátele. Celkem se během 2 sv. války vyrobilo 1,5 miliónů kusů.
Zbraň | Thompson M1 |
---|---|
Stát | USA |
Délka | 820 mm |
Délka hlavně | 267 mm |
Váha | 4,75 kg |
Zbraňový mechanismus | polouzamčený závěr brzděný třecím klínem |
Manuální pojistka | postavit pojistku křidélkem dozadu |
Režim střelby | jednotlivé rány, dávka, automatika |
Efektivní dostřel | 50 m |
Kadence | cca 700 ran / minutu |
Zásobník | bubnový (L) nebo schránkový (XX) |
Střelivo | .45 ACP |
Kapacita zásobníku | 50 bubnový nebo 20/30 nábojů schránkový |
Úsťová rychlost | 285 m/s |